Jindřich Král na téma „Rekodifikace soukromého práva 2014“

Business Institut připravil ve spolupráci s přední advokátní kanceláří Glatzová & Co. pro své studenty a absolventy odbornou přednášku s názvem „Obchodní společnosti podle nové právní úpravy“, která se uskutečnila v reprezentativních prostorách advokátní kanceláře Glatzová & Co. Při té příležitosti jsme pro Vás připravili i rozhovor s Mgr. Jindřichem Králem týkající se zásadních změn, které tato nová úprava přináší.

Mgr. Jindřich Král je partnerem advokátní kanceláře Glatzová & Co. V roce 2002 úspěšně absolvoval studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Vedle toho studoval též v Marburgu na Philipps-Universität Marburg. Ve své praxi se zaměřuje na fúze a akvizice, restrukturalizace, právo obchodních společností a energetiku. Podle The Legal 500 byl oceněn jako doporučovaný právník v oblasti fúzí a akvizic pro rok 2012. Jindřich Král mluví anglicky a německy, jeho oblíbeným případem se stává každý, kde je klient spokojený, sám o sobě tvrdí, že má velkou výdrž a jeho mottem je zkusit nejdříve vše po dobrém.

Od 1. 1. 2014 došlo k zásadní změně v oblasti soukromého práva (NOZ a ZOK). Mnoho předpisů se zrušilo a bylo včleněno do těchto právních předpisů, současně vznikly nové právní předpisy. Vnímáte tuto změnu pozitivně, nebo jste k nové právní úpravě spíše skeptický?

Změnu vnímám v zásadě pozitivně, v konečném důsledku je to podle mého krok správným směrem. Cesta neustálých novelizací občanského zákoníku, který vznikl v době, kdy soukromé vlastnictví bylo cosi nevhodného a soukromé podnikání bylo prakticky vyloučeno, určitě nebyla lepší. Dvojkolejnost soukromého práva v režimu občanského a obchodního zákoníku byla neefektivní. Je tedy dobře, že nyní máme jeden společný, konzistentní soukromoprávní kodex. Jako velmi pozitivní vnímám i výrazně více svobody (možností odchýlit se od zákona, resp. vybrat si z více možností) při zřizování a správě obchodních společností. Nepříjemné je množství nedotažených a nedomyšlených ustanovení a vztahů mezi nimi, nedostatečná byla a je podle mého informovanost odborné i laické veřejnosti o novém právu a velkým otazníkem je, jaký výklad nových zákonů převládne, výsledek leží z převážné části na soudech. Jednoznačně pozitivní efekt bude nová právní úprava mít až za několik let, kdy se podaří nedostatky odstranit anebo překlenout výkladem. Do té doby se budeme s novým právem často trápit a prát, ale tak už to v mládí (i u právních předpisů) bývá.

Současně co považujete za nejvíce průlomovou změnu, která od 1. 1. 2014 v našem právním řádu nastala?

Jednoznačně větší svobodu v utváření soukromoprávních vztahů, výrazně méně zákazů a příkazů, méně formalit, méně absolutní neplatnosti, důraz na obsah dohody stran, vůli účastníků právních vztahů. Tyto výhody samozřejmě přejí spíše připraveným, nikoli těm, kteří svá práva (a práva druhé strany) neznají.

Pokud bychom se věnovali obchodnímu právu, jaké hlavní změny v této oblasti proběhly?

Formálně došlo k zániku obchodního zákoníku; úprava obchodních společností se přesunula do zákona o obchodních korporacích, smluvní právo převzal do značné míry nový občanský zákoník a úprava obchodního rejstříku se přidružila k úpravě veřejných rejstříků v samostatném zákoně.

Jaké nové povinnosti přináší úprava zákona pro společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti?

Několik jich najdeme, např. zakladatelské dokumenty musí obsáhnout několik nových náležitostí, akciové společnosti jsou povinny zřídit si internetové stránky a umístit na nich údaje o společnosti a zpráva o vztazích mezi propojenými osobami také vyžaduje některé nové údaje. Celkově ale nový zákon přináší jednoznačně více možností a práv než povinností.

Jaká jsou nová rizika členů statutárních orgánů?

Na jednu stranu nejsou statutární orgány/jejich členové vázáni řadou omezení, která obsahoval obchodní zákoník a v tom se jejich profesní život usnadní. Jakmile ale dojde k úpadku společnosti, je zle: hrozí vracení odměny za poslední dva roky a v případě, že členové orgánu nečinili vše potřebné k odvrácení úpadku, i osobní ručení za závazky společnosti vůči jejím věřitelům.

Jak se změnily koncernové vztahy podle zákona o obchodních korporacích?

Došlo ke zrušení smluvního koncernu a přiblížení faktického koncernu realitě, tj. zákon již připouští, že v koncernu může docházet k zásahům do obchodního vedení ze strany řídící osoby a že se členové koncernu vůči sobě nemusí chovat jako cizí. Mám ale obavu, že pro nedostatek propojení s daňovými předpisy a zažitou praxi nebude nová úprava alespoň zpočátku plně využívána.

Dotkly se změny také podílů na zisku a limitů pro jejich vyplácení?

Základní principy vyplácení podílů na zisku zůstaly zachovány. Odpadla ale povinnost udržovat rezervní fond a zisk lze např. vyplácet i v nepeněžité formě. Jako praktickou vnímám možnost výplaty zálohy na zisk (zejména s ohledem na podle mého názoru velmi nepraktický a diskutabilní judikát NS ČR, podle nějž nelze vyplácet dividendu v druhé půli hospodářského roku).

Jaké jsou lhůty a limity pro přizpůsobení těmto změnám?

Do 1.7.2014 je třeba přizpůsobit zakladatelské dokumenty zákonu o obchodních korporacích a založit je do sbírky listin u rejstříkových soudů. V téže lhůtě je třeba přizpůsobit nové úpravě smlouvy o výkonu funkce. Do konce roku 2015 je možné podřídit rozhodnutím valné hromady i úpravu práv a povinností ZOKu, což jen doporučuji.

Je něco, na co by se měli podnikatelé zaměřit nebo si dát pozor?

Kromě výše zmíněné úpravy zakladatelských dokumentů a smluv o výkonu funkce je třeba zrevidovat a upravit vzorové smlouvy, které podnikatelé používají.

Uběhl poměrně krátký čas od účinnosti ZOK, ale mohl byste z pozice své praxe zhodnotit současnou situaci. Jak změny v právním řádu akceptovali občané nebo podnikatelé, jak jsou připraveny správní orgány a soudy nebo například notáři?

Naši klienti se z převážné většiny svědomitě připravovali, v předstihu upravili své standardní dokumenty, absolvovali školení a nenechali se novou úpravou zaskočit. Naopak, vybrali si z nových možností to, co potřebují a co jim jejich podnikání usnadní. Rejstříkové soudy zvládají podle mých zkušeností bez dalšího. U soudů obecně vnímám pozitivně aktivní přístup soudců NS při vytváření výkladu nových norem; u nižších soudů zatím nelze pro převažující starou agendu hodnotit. Notáři, se kterými spolupracujeme, jsou také připraveni nejen teoreticky, ale i prakticky čelit novým problémům; evidentně ale vázne systém pro zápisy skutečností do obchodního rejstříku notáři.

Kdybyste měl tu možnost, bylo by něco, co byste v nové právní úpravě ZOK změnil?

Bylo by toho hodně, např. vyjasnění, za jakých okolností (ne-)může společník ručit za dluhy upadlé dceřiné společnosti, potvrzení, že není třeba vztáhnout požadavek NOZ na plnou moc ve formě notářského zápisu na smluvní zastoupení společníka na valné hromadě anebo při rozhodnutí jediného společníka, a tak by bylo možné pokračovat výrazně za rozsah tohoto rozhovoru.

Děkuji Vám za rozhovor.